4.7.1992 ZAPOMENUTÝ ORCHESTR ZEMĚ SNIVCŮ a ORLOJ SNIVCŮ

A - Studio Rubín Malostranské náměstí

Náš první koncert "orchestru" v Praze je v pravém smyslu slova veřejnou zkouškou, což se pak pro snivce ukáže tradicí...

Koncert v temné jeskyni rubínové domluvil Marek Šebelka, který tam kdysi pracoval, či co... jeho Fiatem Uno pak vezeme všechny ty naše krámy, včetně orloje a bicí soupravy...

Vítek s Martinem se vracejí z báru, až když se už v jeskyni bubnuje.. olizují své plátky a spouštějí unizonem na své dechy nějaký příjemný interval.. Marek docela citlivě rozeznívá rozladěné pianino, docela to jde..

v druhé polovině ťukáme do kovových tyčí orloje.. jeho zvuky se mísí s hluky z baru..

pak opět hrajeme s celým orchestrem...

Touto "veřejnou zkouškou" se upevnilo určité jádro hráčů a dá se z této podoby vyjít, říkáme si... mudrujeme s naším "profíkem" Vítkem.. z koncertu máme docela dobrý pocit, a tak prožíváme před prázdninama takový svátek.. jsme ale hrozně unaveni z toho vožení, nošení a skládání nástrojů.. orloj, bicí, sampler, atd... nahrávku nemáme, takže nedošlo k žádné hlubinné analýze, což je možná i dobře...

Hrála opět naše "plasská" sestava, tentokrát však bez Siri Austeen a jejích pitoreskních nástrojů. Poprvé pak Markéta Baštincová na akustickou kytaru, (a to klasické koncertní skladby), Tomáš Vystrčil na perkuse. Dále tedy hráli: Marek Šebelka, Vítek Andršt, Martinové Šulc a Janíček a my, bratři Kořánové...